Shrňme si to: rýsování mi nejde, protože jsem hrozně nepřesná a nebaví mě se soustředit natolik, abych to změnila... U vyrábění modelů se hrozně vztekám, protože nejsem dost trpělivá na to čekat až uschne lepidlo, dost pečlivá na to řezat rovně a dost zaujatá na to, abych všechno měřila a jenom neodhadovala. Kresba mě sice baví, ale ani po celym semestru mi pastely moc nepřilnuly k srdci...
A přesto.. chci mít někdy na cedulce na dveřích přede jménem Ing. arch. Chci a chci, ale ta cesta, zdá se, bude značně složitá. A ano, to teprve začíná první zkouškový. Občas si vyčítám, že mi tu školu někdo nevymluvil ještě před ním, než jsem podala přihlášku. Co bych si ušetřila energie a hlavně času.. Jenže, upřímně, nemám tušení, co jinýho bych mohla dělat, respektive co by mě bavilo. Vždyť už jako malá jsem skládala z lega kde co a nejen obyčejné baráčky se sedlovou střechou. A kolika kamarádům už jsem slíbila, že jim někdy v budoucnu navrhnu dům.. (-: Takže se asi budu snažit, abych to někdy byla schopná splnit. (-:
A aby to nevypadalo tak zle, přece jenom už mám pár zápočtů v kapse a některé i v indexu, a docela se těším, až se budu učit třeba na zkoušku z dějin architektury..(which may seem a little weird, I know) Ale když na vás budu někdy ošklivá, tak se nezlobte, neboť dost pravděpodobně to bude prostě proto, že mi model nedrží pohromadě nebo tak..
Žádné komentáře:
Okomentovat