Kdyby mi někdo ještě před měsícem řekl, že první letošní zmrzlinu si dám 16. ledna, asi bych se na něj koukala jako na blázna. Já a zmrzlina v zimě? Ale ve skutečnosti... bylo včera tak nádherně, svítilo sluníčko a bylo asi jedenáct stupňů. To jsem si říkala, co se to děje, když nás v mediích strašili, že bude letos mínus čtyřicet, protože havrani odletěli mnohem dřív než normálně. A místo toho se člověk vzbudí a venku je modro a do očí mu svítí slníčko... A nutno dodat, že to je rozhodně ta lepší možnost. (-: A tak i když se musím a musím učit jak to jen jde, vyjít si na půl hodinky ven byla rozhodně správná volba. Nanuk z tesca a dobrá nálada, jako už dlouho ne... (-:
A i když zkouškový je především otrava a sedět nad skriptama mě nebaví, ta dobrá věc je, že aspoň nemusím každej den do školy, nemusím vstávat (nebo musím, ale učit se přece můžu i v pyžamu..) a šéfuju si to sama.. a podle toho to teda většinou vypadá, nějak se vůbec nemůžu dostat do toho studijního procesu. Představa, že se od rána do večera jenom učím, je sice "hezká", ale značně utopistická. Prostě to ne-a-nejde. Zas ale za dva týdny už to nebudu potřebovat, to už skoro nemá cenu se snažit.. (-:
Žádné komentáře:
Okomentovat