Singing in the rain... ani ne

Sedím u okna, koukám na ocelově šedou oblohu a pozoruju závody dešťových kapek na okně. Jedna, druhá, třetí, čtvrtá... už jsou v cíli, dole na parapetu. Tedy pardón, říkám si, ale co je tohle za počasí? Já vím, že teď už nejsou ony "letní prázdniny", ale stejně. Nemělo by aspoň trochu svítit sluníčko, být teplo na tričko, možná mikinu, ale rozhodně ne bundu a čepici? Místo toho je ve dvě odpoledne tma jako v osm večer a deštník z tašky radši ani nevyndávám, když přijdu domů, protože za chvíli půjdu zase ven a co kdyby pršelo..

Tak si říkám, že je nakonec dobře, že jsem se rozhodla zůstat studovat tady a nevydala jsem se do Anglie. Protože tam by takhle bylo pořád. A já nevím, ale spousta cizích lidí, neznámé prostředí a ještě k tomu tohle depresivní počasí.. asi by to nebyla moje úplně oblíbená kombinace.

Takže.. Anglii navštívím letos jenom na týden. A i když je úžasná - a Londýn zvlášť - třeba se potom budu těšit i na počasí tady doma.